toledo, po ránu chladivé, po poledni marcipánové, k večeru medové. dotek středověku, dotek venkova, dotek španělské pouště, skal a kamene. křivolaké uličky nádherné zvony v ještě úžasnějších věžích, el greco. město arcibiskupské, město královské, město židovské, město arabské. schoulené na hoře v meandru řeky tajo. až do 16. století město králů, kdy přesídlili do velkého madridu a nastal takzvaný úpadek (ale mně se zdá, že to město upadlo dost krásným způsobem). město ocelového ostří, mudéjarského oblouku a křehkého mazapánu.
model města, viditelně vymodelovaná část je židovský město a synagogy
na svahu
na hraně
v ulicích (tato byla asi ta nejširší)
a nad nimi
kolem dokola
katedrála, nejslavnější v toledu a možná i ve španělsku
stavěla se 250 let, takže se tu mísí víc slohů podle tehdejších trendů, ale v zásadě je považovaná za nejlepší příklad gotickýho slohu ve španělsku díky spirálovým věžím, ohromným opěrným obloukům a tmavýmu interiéru s asi stovkou sloupů.
ano, milujeme fotky turistů od jiných turistů! dan, anička, já a alča
čím víc na jih, tím víc beránků
dům, ve kterým bych chtěla bydlet, pěkně s výhledem přes údolí řeky na celý toledo
museo sefardí sinagoga
sinagoga santa maría la blanca
úžasnej kousek veřejnýho prostoru
odpoledne za toledem
odpoledne v toledu
odpoledne nad toledem
tohle je ten medovej podvečer
Žádné komentáře:
Okomentovat