v sobotu jsem byla na blešáku. a tenhle blešák nebyl jako rastro v madridu, byl to opravdovej nefalšovanej blešák s věcma z druhé ruky, který vám většinou prodá ta první ruka. tisíce věcí a věciček, oblečení, bot, každej si vybere, značkový, neznačkový, vyrobený. všechno trochu ošoupaný, děravý, sešlapaný, oloupaný, poškrábaný, ale fakt krásně vystavený, na každým stánku trochu jinak. ve staré barabizně, kolem ní, na podlaze, na stolech, na věšácích, na stěnách, v blátě, v loužích, na plotě, za plotem, prodávat se dá všude. nikde není cena, cenu nikdo ani neví, cenu si urči sám, za co ti to stojí? nebo zkus smlouvat. a já si koupím až příště, byla sem z toho hrozně na větvi, hlavně když jsem uslyšela, že cenu vím jenom já a to mi říká člověk, pro kterýho už ta věc má příběh, ví kde to koupil, jak zašil tu díru a proč je to takhle sešlapaný. tak se na to musím příště trochu duševně připravit.
býčí aréna přestavěná richardem rogersem na nákupní centrum s restauracema a vyhlídkou na střeše
v barceloně je to samej blázen
ale mají to tu pěkně nalajnovaný. každá věc má svoje místo. motorka, i popelnice. taxík a bus do jiný škatulky než auto. vedle pruhu pro chodce chybí už jen pruh pro psa.
tam bych klidně strávila jedno odpoledne
Žádné komentáře:
Okomentovat