vánoce jsou všude stejný. santa claus oběšenej na každé druhé fasádě, bankovní účty se rychle prázdní, zato nákupní tašky těžknou a všichni s něma běhaj po městě a stresujou. všechny obchoďáky a supermarkety praskaj ve švech. jen studenti architektury pilně rýsují a vlastně taky stresují, protože se píšou zkoušky, všechno se odevzdává a jak jinak, než prezentuje. a když někdo náhodou odjíždí domů dřív nebo už má všechno odevzdaný, ostatní jen vzdychnou a zase sednou zpět k počítači, aby se svým nejlepším kamarádem strávili další elektronickej víkend. a pak nezbývá, než běhat po městě v těch nejposlednějších dnech a v ještě větším shonu nakupovat a prostě brát, co je, protože nezbyl čas na promýšlení nebo vyrábění pořádnýho dárku. ježíšek je na nošení dárků moc mladej a papa noel je asi zase moc starej, prostě ten pravej santa funguje asi jenom v americe.
ale já jsem se tady na ten shon hrozně těšila, protože to bylo po dlouhé době, co jsme zase jedno odpoledne mohly vypnout a zařádit si v obchodech. milióny čepic s těma největšíma bambulema, rukavice, šály, svetry se severským vzorem (ti španěli simulují zimu a fakt to tady nosí), červený saténový tanga s bílým peřím a rolničkama, samozřejmě tuny náušnic, náramků, korálů, balerínky vystavený hned vedle kozaček jako sezónní obuv, a potom bonbóny, cukrátka, čokolády, který vypadají jako perníčky a perníčky, který vypadají jak čokolády, turrón, jamón, krevety, bagety a faety. dychtivý pohledy malejch holek na drahý kůže a vzorky na těch nejjemnějších materíálech v el corte inglés, s předsevzetím, že až budem velký a budeme vydělávat hromady peněz, všechno si to koupíme.
ale nejlepší jsou papírnictví, knihkupectví a designový obchody a jejich deníky, díáře, bloky, kalendáře, tužky, fixy, propisky a gumy, voňavý knížky, ilustrace, komiksy a fotky. největším objevem byla japonská ikea, která se jmenuje muji a jsou tam věci s hrozně jednoduchým designem, třeba různý návody na origamy, takový karty, ve kterých po otevření vykvete origami tulipán nebo kartónovej strom, s košatou korunou, do které si naskládáte papoušky jednoho vedle druhýho jako puzzle.
když máte hlad, koupíte si v obchoďáku něco dobrýho a jdete ven na lavičku a můžete se ohřát na tom šikmým slunci, který tady na jihu pořád hřeje. a klidně si můžete i sundat svetr a v tričku kroutit hlavou nad všema těma rukavicema, čepicema sa šálama v každým butiku, co ve španělsku ovládl finskej santa claus.
a na plaza catalunya vyrostl obří bílej stan, ve kterým asi dost draze mrazí kluziště ála kluziště před rockefeller center. žádnej španěl nevlastní brusle, tak si všichni půjčují přímo tam, takový veliký tmavě modrý. a jak všichni jedou na těch stejných bruslích a nikdo to neumí, pomalu se sunou dokolečka, padají, brzdí o mantinely a je to fakt sranda.
vánoční stromeček v cccb, centru moderního umění
