dnes jsme seděly s martinou na dřevěným mole v přístavu, kde procházejí spousty lidí do i-v-neděli-otevřenýho obchoďáku. je to tam moc pěkně udělaný právě na odpolední relax, v moři dvě divný bílý sochy, za řadou troubících trajektů world trade center, montjuïc, pár desítek metrů nad hlavou červená kabinka lanovky a tisíce racků. lidi jim tu rádi hážou různý dobroty a oni moc dobře vědí, že to nebude žádnej tvrdej chleba, ale zbytky nedojedenýho burgeru z mekáče nebo zmrzlinovej kornout. a občas lítají na dosah ruky, uplně byste se dotkli toho bílýho hladkýho peří, ale jsou to jen okamžiky, takže fakt jen přání. a v zádech je to placatý město rozřezaný nekonečně dlouhejma a širokejma ulicema se spoustou věží, co trčí z té placky jako špendlíky na nástěnce.
sparkling christmas time. na facebooku se začínají objevovat alba fotek místních kamarádů s vánoční výzdobou barcelony a vždycky se tam objeví mezi těma andělama, kometama, stromkama a trhama i nějakej ten kaktus, pomerančovník, obří teploměr na avinguda del portal de l'àngel ukazující dvacet stupňů nebo palma datlová.
pod vlivem španělských siest a fiest vstávám čím dál později, ale stmívá se čím dál dřív, takže dny jsou ještě kratší než by měly (resp. mohly). tak po snídani jdu ven, třeba dnes pokořit svůj blešákovej blok a koupit si tričko, svetr a prstýnek - vše jen za čtyři eura. a jak tak jedu a jdu městem a potkávám známý místa a tváře (fakt tu už potkávám známý, taková reminiscence brna), slunce je nízko a najednou je tak nízko, že se stmývá a rozsvěcují se všechny žárovky všech ozdob všech ulic, co jich v barceloně je, a ve světle těch miliónů světýlek i mezi těma palmama přichází vánoční nálada.
Žádné komentáře:
Okomentovat