... z postele se mi moc nechce
... každý ráno snídaně, bez té by to nešlo
ráno zkontroluju počasí z lodžie a situaci ve světlíku, podle vůní můžu hádat, kdo co vaří k sobotnímu obědu
moje trasa ze čtvrtýho do PB - planta baja (doslova nízké patro)
jedu na kole do centra, bezdomovci ještě spí, kolem katedrály už se ladí kytary
některý ulice jsou skoro jako v noci, jiný zalitý sluncem
můj nejoblíbenější, nejkrásnější
celý odpoledne pracuju u jitky s evou na calle princessa, vymýšlíme aťák, večer jídlo
místo, kde trávím většinu dne věnovanýho škole - za počítačem
ale večer je čas si odpočinout. xampanyeria, proslulý místo, je to tělo na tělo, seznámíte se tu se spoustou nových lidí (myslim, že i když nechcete), protože všichni jsou asi dva milimetry od vašeho obličeje. k jídlu tapas, sýry, šunky, španělský krokety, pije se katalánský šumivý víno cava. a jak je tu nacpáno, není výjimkou, když dostanete od někoho sprchu šampaňskýho
jitka (všichni cizinci říkají džitka) a eva
linda a henrik, archi kamarádi z norska 
ano, denodenní čekání je na španělským žebříčku top1. tentokrát to není nepříjemný čekání, henrik šel pro ručníky a jdeme na pláž
pláž v noci je úplně jiný místo, písek je studenej a teplej je jen tam, kam občas zabloudí vlna
a moře v noci taky není to, co ve dne, ty vlny...
madrugada, a na závěr tradiční půlhodinka na kole domů, spát v pět a vstát v poledne
Žádné komentáře:
Okomentovat