v roce 1957 byly ve valèncii záplavy, který některý ulice zaplavily až do výšky pěti metrů. město na to reagovalo rozhodnutím odklonit řeku na jih mimo město, kde nemohla nadělat takový škody, a její koryto ve městě měla zabrat silnice. pro velký protesty obyvatel ale silnici nepostavili a vybudovali místo ní sedum kilometrů dlouhej zelenej pás obklopující město jeden dlouhej park a spousta hřišť, překlenutý spoustou nových a starých mostů a lávek.
na samým konci, kde začíná vysušená delta a roste přístav, přes kterej vede dráha formule 1 (starý centum valèncie bylo stejně jako barcelona obehnaný hradbou dál od moře, ze strategických důvodů trochu dál od samotných pláží a přístavu), postavil roku 2005 architekt calatrava el palau de les arts reina sofía.
calatrava se narodil v benimamet, což je od valèncie kousek, takže je to skoro rodák. jeho dinosauří konstrukce přitáhla do města spoustu turistů, a tak se město asi rozhodlo, že mu nechá volnou ruku a ať se rozšoupne. a taky že jo. teď už se to jmenuje 'ciudad de las artes y las ciencias', je to vpodstatě celá čtvrť, a jak řekla jedna spolužačka, je to jako dívat se na obrovskej obraz zblízka a nemoc si odstoupit. asi by na to každej měl dostat helikoptéru (což by možná už ani moc nehejblo s rozpočtem).
puente de l'assut de l'or
ágora, nejnovější kousek (2009)
pohled z el oceanográfico, krásnýho mořskýho centra od candely
museo de las ciencias príncipe felipe
phoebe, moje valencijská hostitelka, v l'umbracle
l'hemisfèric
a nakonec 'veles e vents', chipperfield vznášející se v přístavu
Žádné komentáře:
Okomentovat